Právě jsem se dozvěděla, že bych mohla být trochu slušnější..Furt mi ale nejde do hlavy soudobý chápání pojmu "být slušná". Tak např. proč musíme používat frázi "jak se máš" pokaždý, když potkáme někoho, s kým nemáme potřebu bavit se o něčem smysluplnym. Vystavuje nás to pouze nadcházející odpovědi "dobře" a dalším nekonečným minutám trapnýho ticha (nebo v horšim případě za "dobře" ještě výčet všech možných nemocí, strastí a nespravedlností páchaných na stranu tázaného). A v první řadě nás to taky absolutně nezajímá.Kdybych totiž měla opravdu zájem to zjistit, s pouhým "dobře" bych se nespokojila a s dotyčným navázala rozhovor.Jednoduše řečeno bych zavedla tuto otázku pouze v případě, kdy chci slyšet odpověď. Tak jsem šla prozkoumat chabé dvojče malostranského sturbucksu, sídlem v Palladiu a byla nucená vyčkat 5minut, než se kafe připraví. Mezitim se ke mně naklonila banda sturbucks obslužníků a s přátelským úsměvem na mě spustili "a jak se máte slečno". A tak jsem zjistila, že když na někoho vyklopíte "blbě", nastávající minuty,(v mém případě nezbytné pro obdržení objednávky), jsou ještě trapnější. Pěkně mě štve, že za výraz morálního kreditu se považuje tohle absolutně bezduchý frázování. Už se mi nechce děkovat, omlouvat se a už vůbec ne zjišťovat, že moje sousedka strávila duchaplnej den se svou kočkou. Nemůžem prostě podepsat nějakej mezinárodně uznávaný pakt o ignoraci lidí, nacházejících se mimo střet našich zájmů? Už mám totiž křeče ze všech těch falešnejch úsměvů, který musim házet všude kolem.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář