Jdi na obsah Jdi na menu
 


Taxi

13. 7. 2007
Rozhodla jsem se stát se sběratelem historek o revizorech. Všude kde se totiž vyskytuju, zahrnutou mě storkama o revizorech, tak až vás něco potká, pošlete to.. Začnu svojí nejčerstvější: Jela jsem metrem do něčeho jako je práce na Kozí plácek a absolutně netušila kde se nachází, tak jsem spolíhala, že to ňák najdu.Četla jsem si a najednou se v mym zornym poli objevila ta tak známá placka. Chvíli jsem dělala, že nic až jsem byla nucena vzhlédnout neuvěřitelnou trpělivostí revizora a nadhodit svůj pohled „jsem nevinna“. Ňák to nezabralo a musela jsem si vystoupit a přesvědčujíc revizora, že mám peněženku doma jsem zvedla telefon s tím, že zavolám sestře a ta mi jí doveze(nebylo zrovna jednoduchý držet v ruce telefon a zároveň loktem zarážet vyčuhující peněženku zpátky do tašky). Sestřička obeznámená se situací mé tramvajenky do telefonu taktně mlčela a občas prokládala nadávkou, že mi to stejně nesežerou a já do ní hučela svoje divadlo, jak jedu první den do práce a vůbec to nestíhám(odnaučte mě někdo ten gag nejdřív koukat na hodinky a pak hlásit, kdy že se mám přesně dostavit), tak ať se sebere a tu dlouhou cestu podstoupí. Když jsem zavěsila, revizor mě vzal na eskalátory a nahoře mi řek, že jsem sympatická a pracující, tak ať si koupim lístek a vrátim se. Naštěstí mi brzo došlo, že nebude nejlepší nápad vytahovat peněženku, která má ležet na stole v pokoji. Když jsem mu znova vysvětlila svojí situaci, vytáhl dvacku ať si koupim lístek.tak jsem si ho koupila a cvakla a ještě se ho zeptala, jestli neví kde je kozí plácek. Nejdřív se mi to pokoušel vysvětlit a nakonec mě tam svez autem..
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář