Jdi na obsah Jdi na menu
 


O.K. Ze začátku musím přiznat, že by člověk měl mít i bez zásahů policejních důstojníků právo na něco jako odpočinek jenž mu je dopřáván zásluhou za náročně a užitečně strávený den, ale v souvislosti s tímto tvrzením opravdu NECHÁPU, jak je možný, že se pomoci při nastolování nočního klidu v bytě, jež obývají domáhají již zmíněných policistů zásadně dvě skupiny lidí. 1.Důchodci-opravdu nechápu, proč si stěžují zrovna oni, kteří mají na rozdíl od ostatních obyvatel sluchovou funkci výrazně omezenou a ještě k tomu mají klid na rozdíl od pracujících lidí 24/7, a jestli spí jenom proto, aby zabili druhou půlku dne(já osobně si to myslím), tak ať choděj spát ráno kdy se zbytek baráku snaží vydělávat na důchodovou reformu a v noci choděj otravovat svým blokováním průchodnosti uliček do nonstopu ať si může pracující občan ve dne v klidu koupit svačinu a zároveň stihnout konec polední pauzy. (Nic proti důchodcům. Babičky dávaj sušenky a dědečkové udržujou zahrádky, ale fakt mi příde, že jedinou náplní důchodců je cestovat od rána do večera mhd , objíždět obchoďáky a skupovat produkty znázorněné na letácích ve schránkách.-Lituju těch pražskejch) 2.Lidé, jež utopili svůj produktivní věk v litrech Svijanu a dokazují to značkováním cestiček od vchodu až k jejich vstupním dveřím(dál nevim) za pomocí víček zmíněné značky. Občas jsem ve stavu, kdy chápu, že vyspávat kocovinu by se mělo uskutečnit za naprostého klidu, ale jelikož tyto moje stavy ještě nedosáhly označení „permanentní“, nebudu akceptovat jejich stížnosti a radši jim za pomoci příslušných státních orgánů, kterých se dovolávají postavím v Praze ghetto hostel, kde si můžou v klidu svojí konstantní kocovinu vyspávat. Tohle všechno mě tak napadá, protože já, jakožto ukázkový obyvatel hlavního města Prahy(a prdele světa Hloubětína), plnící své občanské povinnosti a člověk nenucený měnit rychlost chůze při míjení policajtů jsem zapsána v přestupkovém oddělení, což by mě nevadilo, ale problém je spíš ten, že jsem to stihla za dva dny dvakrát a pokaždé na jinym konci republiky.. Případ no.1-Jela jsem na tři dny s dalšími devíti lidmi na vodu. Sobotní noc a v kemphospodě akce, že za 2 panáky zelený stírací los..S jednou kamarádkou nás to ňák chytlo a tak se pilo a vyhrávalo další panáky a jednoho kamaráda napadlo stavět si z kelímků pyramidu. O pár hodin později, v rámci rozšiřování základen pyramidy a probíhajícího souboje s vedlejším stolem náš výtvor dosáhl konečné cifry 120 na osm lidí plus dalších asi 50 vyhraných panáků absintu a jablíčka, který se nedaly zakomponovat do našeho díla. Tak napadlo jednu kamarádku, že se pudem koupat a já, že půjdu s ní. Jelikož sme v tý vodě nebyly zrovna nejtišší a nejzakrytější, najednou na nás svítili baterky a hlásili se obecní policisté. My v přesvědčení, že si z nás kluci dělaj srandu řvali na chudáky policajty sprostý nadávky a odmítaly vylézt z vody. Když nám pak na suchu došlo, že to byli fakt policajti, byly jsme vyzvány ať zakásnem každá pětikilo, načež se přihlásil kamarád, že se mu to zdá nespravedlivý, a že kdyby se ten debil obtěžoval otevřít zip u stanu a zařvat na nás ať držíme hubu, že by jsme byly zticha a že mu tu pokutu můžou dát třeba taky, protože na nás zařval ať vylezem z vody. Stuace dopadla tak, že my dvě holky byly řešený dohodou a kamarád dostal pětikilo pokutu, protože se přiznal.. Případ no.2-Jen jsem se vrátila z vody a z hlaváku zamířila na Vinohrady, kde jsem měla přespat a kde se vzalo tu se vzalo, deset lidí..A dál už klasika..
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář